Víš, proč káva nalačno (ne)vadí a proč po ní hned musíš na záchod?
Katarina Vlčková
21. dubna 20268:00
Kolem pití kávy na prázdný žaludek koluje řada mýtů, které z tohoto zvyku dělají hazard se zdravím, přestože realita je mnohem více o individuální toleranci než o univerzální škodlivosti a realita je mnohem méně černobílá, než se na sociálních sítích často prezentuje. V tomto díle rubriky Víš proč? rozebereme, jak kofein skutečně ovlivňuje procesy v tvém těle a proč je následný běh na záchod v podstatě nevyhnutelnou biologickou reakcí.
Káva nalačno: Mýty versus individuální tolerance
Kolem pití kávy na prázdný žaludek koluje řada varování, která často hraničí se zbytečným strašením. Nejčastěji se mluví o tom, že si kávou bez předchozí snídaně zaděláváme na žaludeční vředy, rozhozené hormony a chronický stres. Pokud se ale podíváme na dostupná vědecká data, zjistíme, že lidské tělo je o něco odolnější, než se traduje, a dopady ranního šálku jsou velmi individuální záležitostí.
Prvním velkým tématem je žaludeční kyselina. Káva, a , prokazatelně stimuluje produkci kyseliny chlorovodíkové. Ta je v žaludku nezbytná pro trávení bílkovin, ale pokud v něm není žádné jídlo, logicky se objevuje obava, zda tato kyselina nemůže poškodit žaludeční sliznici. Realita je taková, že většina lidí má v žaludku dostatečné ochranné mechanismy, které si s mírným zvýšením kyselosti poradí bez následků. Problém nastává v momentě, kdy už máš citlivější trávení, trpíš na pálení žáhy nebo máš diagnostikovaný reflux či gastritidu. V takovém případě káva nalačno symptomy skutečně zhorší, protože dráždí sliznici, která je již oslabená. Pro zdravého jedince však šálek černé kávy na prázdný žaludek obvykle neznamená okamžitou cestu ke zdravotním potížím.
Druhým, často skloňovaným argumentem je vliv na kortizol, tedy takzvaný stresový hormon. Kortizol hraje v našem těle klíčovou roli v rámci cirkadiánního rytmu – jeho hladina přirozeně vrcholí právě po probuzení, aby nás tělo nastartovalo do bdělého stavu. , což vede k teoriím, že pitím kávy nalačno tento proces narušujeme, zvyšujeme si hladinu stresu a budujeme si toleranci na kofein, kvůli které ho pak budeme potřebovat stále víc.
však naznačují, že zvýšení kortizolu po vypití kávy je u pravidelných konzumentů poměrně malé a dočasné. Tělo si na pravidelný přísun kofeinu zvyká a jeho vliv na hormonální odezvu se časem otupuje. Navíc , které by potvrzovaly, že by mírné zvýšení kortizolu z ranní kávy mělo dlouhodobé negativní dopady na zdraví. Pokud se po ranní kávě cítíš příliš roztěkaně, nervózně nebo máš pocit bušení srdce, je to signál, že tvá individuální tolerance je nižší, a v takovém případě je rozumné kávu odložit až po jídle. Pro někoho jiného však může být ranní espresso bez jídla naprosto bezproblémovým startem dne. Káva po probuzení nebo nalačno zkrátka univerzálně nezpůsobuje problémy, ale její vhodnost závisí na aktuálním stavu tvého trávení a nervové soustavy.
Proč po kávě ihned potřebuješ na záchod?
Častější otázkou než kdy pít kávu je proč po ní musíme hned na záchod? S tímhle efektem se totiž potýká přibližně , a zdaleka za ním nestojí jen samotný kofein.
Klíčovým mechanismem je takzvaný gastrokolický reflex. Tento reflex funguje jako signalizační systém v těle. Jakmile se žaludek začne rozpínat nebo je stimulován přísunem tekutin či potravy, vyšle signál do tlustého střeva, že je čas uvolnit místo pro nový materiál. Káva je v tomto směru extrémně silným stimulantem. , že káva dokáže stimulovat motorickou aktivitu v distálním tlustém střevě (to je ta část nejblíže konečníku) už během čtyř minut po vypití. Tato stimulace je dokonce až o než u vody a srovnatelná s tím, jako kdybys snědl*a vydatné jídlo o vysokém obsahu kalorií.
Kromě mechanického reflexu hraje zásadní roli také . Káva stimuluje uvolňování hormonu gastrinu, který se tvoří v žaludku a zvyšuje peristaltiku (pohyblivost) tlustého střeva. Dalším hráčem je cholecystokinin, hormon, který se podílí na trávení a také ovlivňuje rychlost, jakou se obsah střev pohybuje směrem ven. Kombinace těchto hormonů a nervových signálů způsobí, že se svaly ve střevech začnou rytmicky stahovat a posouvat obsah k východu mnohem agresivněji než obvykle.
Často se chybně předpokládá, že tento projímavý účinek je výhradně dílem kofeinu. Kofein je sice stimulant a peristaltiku střev prokazatelně urychluje, ale zajímavé je, že . Studie prokázaly, že i decaf dokáže vyvolat nucení na stolici, i když v o něco menší intenzitě než klasická káva. To znamená, že v kávových zrnech jsou další sloučeniny – pravděpodobně různé kyseliny a fenolické látky – které dráždí trávicí trakt a nutí ho k aktivitě.
Pragmaticky vzato, tento efekt může být pro někoho vítaným ranním rituálem, který pomáhá s pravidelným vyprazdňováním. Pro jiné to může být nepohodlné, zejména pokud jsou v časovém presu nebo mají citlivější trávicí trakt. Pokud patříte do druhé skupiny, (typicky tmavší pražení) nebo opět kombinace s jídlem, které rychlost vstřebávání látek a intenzitu reflexu mírně utlumí.
