The Kid LAROI se chystá poprvé zahrát v Česku a ještě předtím jsme ho zastihli na druhém konci světa. Povídali jsme si o jeho novém albu, písních, které jsou možná až příliš osobní, stalkování fan accounts, tetováních pro fanoušky a fanynky a mnohem více!
The Kid LAROI se po vydání alba Before I Forget vydává na A Perfect World Tour, v rámci kterého letos v listopadu poprvé vystoupí také v Česku. Praha pro něj ale úplně nová není. Jak nám během rozhovoru prozradil, už ji navštívil a podle jeho slov jde o jedno z nejkrásnějších měst, které kdy viděl.
Ještě před pražskou zastávkou jsme si s ním zavolali a probrali nové album, hudbu, kterou nakonec nevydal, jeho vztah s fans i to, jak moc Tumblr je ve skutečném životě.
Tvoje nová písnička se jmenuje Sleep. Upřímně, kolik hodin jsi během jejího vzniku reálně spal?
Vlastně jsem během těch sessions spal docela dobře. Dělali jsme ji v New Yorku a hodně jsme pracovali přes den, takže jsme nekončili nijak extrémně pozdě. Myslím, že jsem těch svých osm hodin dával.
Album jsi pojmenoval Before I Forget. Co je jedna věc, na kterou v reálném životě neustále zapomínáš?
Narozeniny lidí, což je hrozné. Jsem v tom fakt špatný. Pořád zapomínám, kdy mají lidi narozeniny, a není to proto, že bych byl blbec. Prostě nevím proč. Asi jsem jen nebyl obdařený talentem pamatovat si narozeniny.
Takže musíš kontrolovat jejich Facebook profily?
Jooo, u mě je to spíš Instagram.
Before I Forget vzniklo poté, co jsi zahodil téměř celé původní album. Myslíš, že tě tlak dělá lepším umělcem?
Myslím, že určitě existuje zdravý tlak. Je potřeba najít nějaký balanc. Příliš velký tlak může být overwhelming a vlastně i kontraproduktivní, protože pak začneš panikařit. Ale když máš naopak příliš času, můžeš nad vším až moc přemýšlet. Alespoň já si rád dávám nějaký zdravý deadline.
Vlastně to dělám i teď, protože se snažím dokončit nové album. Je na něm ještě hodně práce a snažím se dostat do módu „Okay, dokonči tohle, udělej tamto,“ přestat vymýšlet nové věci a prostě dodělat těch fucking milion nápadů, které už máme rozpracované.
Takže možná ani nejde o tlak, ale spíš o směr. O to mít před sebou jasnou cestu.
Snažím se dokončit nové album. Musím přestat vymýšlet nové věci a prostě dodělat těch fucking milion nápadů, které už máme rozpracované.
The Kid LAROI
I'm So in Love with You je jediná skladba, která přežila z alba, které jsi nakonec zahodil. Proč ses právě téhle nedokázal vzdát?
Zaprvé si prostě myslím, že je to fakt dobrá písnička. Mám ji hodně rád. Ale když jsme album skládali dohromady, začal jsem ji vnímat skoro jako kontext pro zbytek alba. Z hlediska příběhu dávala větší smysl některým dalším skladbám, které vznikly mnohem později.
Když přemýšlím nad tracklistem, někdy ho vnímám trochu jako film. A tahle písnička pro mě fungovala jako flashback. Jako když se ve filmu najednou dozvíš něco, co jsi předtím nevěděl*a, a řekneš si: „Aha, okay.“ A najednou ti všechno začne dávat trochu větší smysl.
Album je hodně osobní. Byla na něm písnička, kterou jsi skoro nevydal, protože ti připadala až příliš osobní?
Byly písničky, které nakonec vůbec nevyšly, protože jsem si říkal, že prostě ven jít nemusí. Ale intro bylo určitě jedna ze skladeb, u kterých jsem přemýšlel: „Damn, nevím, jestli tohle chci dát na album.“
Na začátku desky jsem naštvaný a nejsem zrovna v emocionálně nejvyzrálejším postoji k celé situaci. Právě jsi z něčeho vyšel*a, jsi naštvaný*á a jen ze sebe dostáváš svoje pocity. Když se ale dostaneš na konec alba k Maybe I'm Wrong a dalším skladbám, nějaký čas už uplynul. Měl jsem možnost nad tím přemýšlet a získat na celou situaci mnohem lepší perspektivu.
Když jsme pak album dávali dohromady, už jsem byl mentálně úplně někde jinde. Říkal jsem si: „Já už se takhle vlastně vůbec necítím. Chci to tam vůbec dávat?“ Ale právě o tom hudba podle mě je.
Nikdy jsem album nevydával s tím, že takhle se cítím teď. Je to spíš celé spektrum emocí, kterým jsem procházel během jednoho zajímavého období svého života.
The Kid LAROI
Tvoje tour se jmenuje A Perfect World podle jedné ze skladeb na albu. Proč ti právě tenhle název přišel správný pro celé turné?
Tu písničku jsme si prostě všichni zamilovali. Já, všichni, kdo pracovali na desce, můj tým i kamarádi. A Perfect World Tour nám prostě znělo jako opravdu cool název. Je v tom i taková malá slovní hříčka.
V listopadu přijedeš do Prahy na svůj vůbec první koncert v Česku. Byl jsi v Praze už někdy?
Byl. Je nádherná. Fakt se těším, až se vrátím a zahraju tam koncert. Když jsem tam byl poprvé, dost mě překvapila, protože jsem toho o ní předtím moc nevěděl. Přijel jsem tam a říkal jsem si: „Tohle je fakt jedno z nejkrásnějších měst, které jsem kdy v životě viděl.“
Na kterou písničku z alba se nejvíc těšíš, až ji zahraješ v Praze live?
Mám pocit, že Praha bude mít ráda Private. Nevím proč, prostě takový pocit mám. Uvidíme, ale myslím, že se jim bude líbit. Už teď si v hlavě dokážu představit, jak na ni pražský crowd jede.
Co si z Prahy pamatuješ nejvíc?
Ta architektura je crazy. Budovy mají strašně moc detailů. Pamatuju si, jak jsem se procházel kolem vody a všechno bylo prostě hrozně hezké. A přijde mi, že je Praha jiná i oproti spoustě dalších míst v Evropě.
Praha je jedno z nejkrásnějších měst, které jsem kdy v životě viděl.
The Kid LAROI
Kdybys mohl zavolat jednomu člověku na světě, když potřebuješ poradit s hudbou, komu voláš?
Asi mému kámošovi Tonymu, se kterým dělám hodně hudby. Pracuju s ním myslím od čtrnácti. Miluju jeho názor, protože je brutálně upřímný a zároveň jsme většinou hodně na stejné vlně.
Kdykoliv mu zavolám s tím, že nevím, co si o něčem myslím, nějak se vždycky shodneme. A low-key má tak v 98 % případů pravdu, což je trochu crazy. U hudby vlastně nevěřím, že může mít někdo tak často „pravdu“, protože je to ve výsledku všechno založené na názoru. Ale on ji nějakým způsobem v těch 98 % případů fakt má. Někdy ho neposlechnu, protože jsem tvrdohlavý. Asi bych ho ale měl poslouchat častěji.
A pak taky můj kamarád Andrew, se kterým dělám spoustu věcí a se kterým jsme společně dělali poslední album. Je to prostě hudební génius.
Čím jsi momentálně úplně posedlý?
Prahou. Momentálně jsem posedlý Prahou, hahahah!
Stalkuješ někdy svoje fan accounts?
Jo, určitě. Někdy, když scrolluju, na mě něco vyskočí na For You Page a já se pak jdu trochu podívat.
Takových fan accounts musíš mít docela dost.
Pár jich je a mám je všechny rád.
Jaká je nejdivnější věc, kterou po tobě kdy fanoušek nebo fanynka chtěli podepsat?
Vždycky se objeví nějaké random věci. Někdy lidi přinesou hodně osobní předměty, což vlastně není divné, dává mi to smysl. Ale víš, co je vtipné? Několikrát se mi stalo, že si lidi prostě sundali botu z nohy a řekli: „Můžeš mi ji podepsat?“ Což asi taky dává smysl, ale pokaždé si říkám: „Whoa.“
Nakreslil jsi někdy někomu návrh na tetování?
Jo, na tetování se mě lidi ptají pořád, což je vlastně docela cool. Někdy prostě řeknou: „Yo, nakresli cokoliv chceš.“
A co většinou nakreslíš?
Často nějakého panáčka. Taková vlastní custom stick figure. To je asi moje go-to.
Na škále od jedné do deseti, jak moc Tumblr ve skutečnosti jsi?
(Important note from me: Tohle byla moje fav otázka. Jeho přítelkyně Sophie HM mu totiž letos k 23. narozeninám udělala sérii Instagram Stories a k jedné z fotek napsala: „ur the tumblr man of my dreams.“ Takže obviously jsem potřebovala vědět, jak moc Tumblr se cítí on sám. )
Myslíš IRL? Jestli žiju Tumblr? Asi ne tolik, jak bych chtěl. V reálném životě jsem docela goofy. Moje představa „living Tumblr“ je, že jsi pořád super swag a aesthetic. A můj každodenní život asi úplně takový není.
Takže spíš chaotic?
Jo. Ve skutečnosti jsem IRL mnohem větší loser hahaha.
DON'T FORGET!!!
The Kid LAROI vystoupí v rámci A Perfect World Tour 17. listopadu 2026 v pražském O2 universu. Show začíná ve 20:00 a vstupenky můžeš koupit přes Live Nation.