HeyFomo Recenze: jak vypadá dospívání na sídláku v Bratislavě? Na to odpovídá coming of age komedie Milovník, ne bojovník

Recenze: jak vypadá dospívání na sídláku v Bratislavě? Na to odpovídá coming of age komedie Milovník, ne bojovník

Recenze: jak vypadá dospívání na sídláku v Bratislavě? Na to odpovídá coming of age komedie Milovník, ne bojovník
zdroj: Aerofilms
Honza Vohralík
10. října 20268:00
Pokud máš pocit, že v Česku a na Slovensku neumíme, nebo dokonce ani neděláme coming of age filmy, tak tenhle úspěch z Varů ti vytře zrak.
Slovenské režisérky nás poslední dobou snad už rozmazlují a evidentně objevují coming of age žánr, který se v Česku zdá zapovězený. Loni to byla debutující Katarína Gramatová, která s Nahoře nebe, v dolině já vyhrála Českého lva za režii. A letos je to taky debutantka Martina Buchelová.
Děj jejího filmu je jednoduchý. Dospívající Andrej má na léto tajný plán – nedělat blbosti, nikam nechodit, trávit čas s babičkou a hlavně nelézt v opilosti na vysoké stromy, ze kterých pak neumí slézt. Jednoho dne nečekaně potká Míšu a stane se z toho velmi křehká (nejen letní) láska, kterou snad může narušit jen jeho bratranec Peťo.
Na obranu Česka je třeba říct, že oba dva filmy jsou slovensko-českou koprodukcí, ale je zvláštní, že čeští tvůrci a tvůrkyně se o tohle tolik nepokouší. Nahoře nebe bylo docela depresivní a loni jsem jej přirovnával k slovenské reakci na Euphorii nebo Skam, zato novinka Milovník, ne bojovník je neskutečně, ale neskutečně vtipná, možná, řekněme, i ujetá.
Pokud má něco v tuzemsku nálepku „ujetá komedie“, tak se většinou extrémně leknu. Ale tady není třeba, je to neskutečně výstižný a autentický film, jehož postavy se možná nechovají vždy úplně racionálně. Ale mají tak detailně vykreslené detaily, že ti po pár scénách připadají jako reální lidé a ne karikatury, kterými by se mohly zdát na papíře.
Tenhle film se vlastně chtě nechtě opírá o trend a aesthetic českého léta, jen v tomhle případě je to tedy spíše slovenské léto a jsme uvězněni na bratislavském sídlišti v bytě babičky. Mám pocit, že nikoho ze starších režisérů a režisérek by nenapadlo, jak pro mladé pod 30 let může být tento svět nostalgický. Ať už jde o realisticky vybavený byt babičky, lineární televizní vysílání, při kterém koukáš i na kameru sledující hory a koupaliště, u toho jíš zavařený kompot třešní, mekáč s kámoši nebo bonboniéru Diana na parkovišti. Ta estetika a autenticita je něco, co mě bavilo úplně nejvíc, protože takový love letter dospívání v našich končinách jsem ještě nikdy neviděl.
František Beleš ve filmu Milovník, ne bojovník (2026) - zdroj: Aerofilms
Ale třeba je chválit také mladé herce a herečky, někteří jsou známí na slovenských televizních obrazovkách, ale nikdo z nich není mainstreamové jméno. Adam Kubala perfektně zvládá hlavní roli unreliable narratora, který příběh rámuje i skrze to, co sám natáčí na svůj telefon. Michaela Kostková je zajímavou manic pixie girl, do které se zakouká a František Beleš tomu přidává neuvěřitelné odlehčení. Je to herec, kterého jsi zatím mohl*a vidět primárně ve vážných rolích, ale jeho comedic timing a neohrabanost jeho Peťa jsou fakt neskutečné.
A když je třeba tak vážnou a trochu smutnou dějovou linku dodává mladší ségra v podání Mii Sofie Arpášové. Všichni jsou neskutečné objevy, které by si měli castingoví režiséři a režisérky vzít do merku pro další role.
Mia Sofia Arpášová a Michaela Kostková ve filmu Milovník, ne bojovník (2026) - zdroj: Aerofilms
Někdy mi ten super-trapný humor až tak nesedl, ale naladit se na tenhle film bylo přinejmenším velmi zajímavé a fungovalo to jako návrat do teen let, i pokud jsem nikdy nežil na sídlišti Petržalka. Martina Buchelová je bez pochyb režijní talent, který natočil něco, co jsem tu snad nikdy neviděl, a doufám, že ještě uvidím, a že takové projekty a takové mladé talenty budou dostávat čím dal více příležitostí na úkor komerčních českých komedií.

HODNOCENÍ: 7/10

Doporučujeme

Články z jiných titulů