Člověk by si řekl, že když vystuduje školu, bude mít lepší práci, vyšší plat a celkově bude vědět víc o tom, jak naložit se životem. Je to vlastně jednoduchý vzorec: dobrá škola, dobrá práce, dobrá budoucnost. Ale mít diplom už jednoduše nestačí.
Člověk by si řekl, že když vystuduje školu, bude mít lepší práci, vyšší plat a celkově bude vědět víc o tom, jak naložit se životem. Je to vlastně jednoduchý vzorec: dobrá škola, dobrá práce, dobrá budoucnost. Ale mít diplom už jednoduše nestačí.
Diplom neznamená, že máš vyhráno
Každý rok vychází ze škol tisíce absolventů a absolventek se stejným očekáváním. Se stejným papírem. A často i se stejnou nejistotou. To, co mělo být kdysi výjimečné, se stalo normou. Diplom už není něco, co tě automaticky posune dopředu, spíš tě to zařadí mezi ostatní.
A právě tady se ta naše představa rozpadá. Protože trh práce dnes nehledá jen to, co jsme se naučili nazpaměť. Hledá, co dokážeme vytvořit, jak přemýšlíme, jak komunikujeme, jak pracujeme pod tlakem i to, jak se vypořádáme se změnami.
Udělej školu, najdi si práci, zůstaň v ní dostatečně dlouho a všechno bude dávat smysl. Jenže dnešní svět je mnohem pohyblivější. Práce se mění, obory zanikají stejně rychle jako vznikají nové a není to už tolik o tom, co vystudujeme, ale jak s časem, který máme ke studiu, naložíme. Jakých projektů se zúčastníme, jaké stáže si vybereme i jak moc proaktivní jsme.
Na realitu nás bohužel žádná škola nepřipraví. Neřekne nám, jak vykomunikovat plat přiměřený k tomu, co děláme. Jak zvládnout odmítnutí. Jak se neztratit v momentě, kdy věci nejdou podle plánu a nedostaneme odpověď na už patnáctý životopis. Neřekne nám, jak se chovat u pohovoru, jak se nepodhodnotit, nebo naopak nenadhodnotit. Nedá nám sebevědomí. Nedá nám schopnost improvizovat, když se všechno začne rozpadat. Dá nám znalosti. Ale ne vždycky nám dá ty zkušenosti, které jsou klíčové.
Jak upozorňuje publikovaný v roce 2025 v časopise Forbes, debata o hodnotě vysokoškolského vzdělání už dnes nestojí jen na pocitech, ale na konkrétních datech. Výzkumy organizací jako Pew Research Center , že veřejnost čím dál víc zpochybňuje význam titulu. Vedle toho analýzy trhu práce potvrzují, že firmy stále častěji upřednostňují reálné dovednosti před formálním vzděláním. To můžeme vidět i u firem jako Apple nebo IBM.
Zásadní roli hrají i data z institucí jako Burning Glass Institute, která sledují miliony pracovních inzerátů a dokazují, že požadavek na vysokoškolský diplom u řady pozic mizí. Spolu s tím roste podíl absolventů a absolventek, kteří pracují v oborech, kde svůj titul nevyužijí. Samozřejmě to neplatí vždycky. Vystudovat univerzitu není vůbec jednoduché, a už jenom to, že jí projdeš , že máš určitý set of skills, a na některé pozice jednoduše titul potřebuješ. Ale taky to není jediná cesta.
„Studenti dnes nechtějí pouze sbírat informace, ale rozumět tomu, jak je skutečně využít. Klíčové je umět pracovat s reálnými zadáními, přemýšlet v souvislostech a převádět znalosti do praxe. Právě proto by studium nemělo stát jen na teorii, ale systematicky rozvíjet dovednosti, které absolventi využijí hned po vstupu na trh práce,“ říká Daniela Červenclová, prorektorka pro pedagogickou činnost Vysoké školy Ambis.
AI entered the chat
Do hry navíc vstupuje rychle se rozvíjející umělá inteligence a digitální nástroje, které zásadně proměňují podobu práce. V mnoha oborech se dnes těžiště posouvá směrem k datové analytice, automatizaci a práci s obsahem od vyhodnocování dat až po generování textů. Schopnost učit se, rychle se adaptovat a efektivně využívat technologie tak začíná mít větší hodnotu než samotný titul.
Personalisté*ky a zástupci*kyně velkých i menších firem stále více upozorňují na situaci kdy studentům*kám a absolventům*kám teoretická vybavenost v pracovním prostředím nestačí. Problém nejčastěji nastává v oblasti práce v týmu i kritické práce s informací.
Vzdělávací instituce na to reagují:
Právě na tento nesoulad mezi teorií a praxí dnes reagují i některé vzdělávací instituce, které upravují své studijní programy tak, aby lépe odpovídaly aktuálním požadavkům trhu. Jedním z příkladů je Vysoká škola Ambis, která dlouhodobě staví své studijní programy na propojení teorie s praxí. Na základě této situace do své výuky profesně zaměřených oborů zařadila Future Skills. Jde o povinné i povinně volitelné předměty, jejichž cílem je rozvoj univerzálně přenositelných kompetencí.
digitální gramotnost a práci s AI
kreativitu a inovace
projektové řízení
informační gramotnost a kritické myšlení
týmovou spolupráci a komunikaci
schopnost učení a sebeřízení
Firmy dnes hledají absolventy, kteří dokážou pracovat s technologiemi, rychle se učit a zvládají spolupráci v týmu. Nestačí pouze znalost oboru. Klíčové jsou dovednosti, které umožňují reagovat na změny a řešit komplexní problémy,
vysvětluje Daniela Červenclová, prorektorka pro pedagogickou činnost Vysoké školy Ambis.
Obavy jsou oprávněné, a právě proto se instituce čím dál víc zaměřují na rozvoj univerzálních znalostí a dovedností, které studentům a studentkám pomáhají najít uplatnění nejen po studiu, ale i během něj.