Cycle syncing je nesmysl bez opory ve vědě. Odbornice vysvětluje, proč tomu tak je
Zdroj: Pinterest / se svolením @asmarr777
Katarina Vlčková
26. července 202614:00
Při menstruaci jez více masa a při ovulaci zvedej těžké váhy. Sociální sítě ovládl fenomén cycle syncingu, který slibuje dokonalou hormonální rovnováhu, pokud svůj jídelníček a trénink striktně přizpůsobíš fázi menstruačnímu cyklu. Problém ale je, že pro tato rigidní pravidla neexistují žádné vědecké důkazy. S nutriční terapeutkou Ing. Mgr. Veronikou Pourovou jsme se podívaly na to, proč je tento tabulkový mikromanagement vlastního těla často spíše ke škodě a co si z něj naopak můžeme reálně vzít k dobru.
Sociální sítě jsou zaplaveny obrovským množstvím nejrůznějších lifestylových trendů, přičemž jedním z těch vůbec nejpopulárnějších se stal takzvaný cycle syncing, tedy synchronizace životního stylu s menstruačním cyklem. Tento koncept na první pohled slibuje naprostý zázrak, protože tvrdí, že pokud přizpůsobíš svůj jídelníček, sportovní aktivitu a dokonce i spánek přesně podle toho, v jaké ze čtyř fází cyklu se právě nacházíš, dosáhneš hormonální rovnováhy, zbavíš se únavy a tvoje tělo bude fungovat jako stroj. Zní to skvěle a spousta lidí tomuto trendu věří a spoléhá se na něj ve svém každodenním životě.
Problém ale je, když se tento přístup zvrhne v tabulkový mikromanagement, který ti striktně diktuje, že pátý den cyklu musíš jíst dýňová semínka, zatímco patnáctý den máš povolený pouze intenzivní trénink a specifický druh zeleniny. Tato pravidla navíc nejsou tak úplně pravdivá, přesná a hlavně nejsou založena na žádných relevantních vědeckých poznatcích.
Abych fenomén uvedla na pravou míru, rozebrala jsem ho do hloubky s nutriční terapeutkou Ing. Mgr. Veronikou Pourovou, která mi vysvětlila, kde má tento koncept mezery a co si z něj naopak můžeme odnést.
Pravda o stravovacích tabulkách a chybějících výzkumech
Menstruační cyklus se dělí na čtyři fáze, kterými jsou fáze menstruační, folikulární, ovulační a luteální, přičemž během těchto fází skutečně dochází ke kolísání hormonů, jako je estrogen a progesteron.
Zastánci cycle syncingu z tohoto přirozeného kolísání vyvozují, že bychom v každé fázi měli konzumovat odlišné potraviny. Internet je tak plný nepřeberného množství tabulek, které ti přesně říkají, kdy máš jíst více bílkovin, kdy omezit sacharidy nebo kdy do jídelníčku zařadit více masa či naopak držet půst. Pro tato tvrzení neexistuje žádná vědecká evidence a jedná se pouze o laická doporučení, která se nezakládají na pravdě.
Tvorbu těch tabulek si představuju tak, že si sedne influencer*ka a náhodně si rozepíše potraviny podle toho, jak má pocit, že by to mohlo dávat smysl na základě nějakého svého úsudku. Pro nic z toho reálně důkazy nemáme... pro tyhle přesné rozpisy je evidence zkrátka nula.
Daleko smysluplnější a vědecky podložené je podle Pourové dbát na dostatečnou, vyváženou a pestrou stravu po celý měsíc. V praxi to znamená, že by naše tělo mělo mít neustále k dispozici dostatek bílkovin, komplexních sacharidů, kvalitních tuků, zejména těch rostlinných a dostatek ovoce a zeleniny.
Vědecky totiž vůbec není podložené, jestli by se konkrétní potravina měla jíst třetí nebo dvacátý den cyklu. Pokud tedy zkonzumuješ dostatečné množství všeho zmíněného, je tvému tělu úplně jedno, v jaké fázi cyklu se zrovna nacházíš, protože důležité je hlavně to, že má záruku stabilního příjmu živin.
Nevhodná jsou pak i nedůvěryhodná doporučení, která ženám radí držet v určitých fázích cyklu půsty.
Půsty obecně mi pro ženy nepřijdou moc vhodné. Cyklus je energeticky náročný a tělo v reprodukčním věku se neustále připravuje na to, že může otěhotnět. Snaží se být dobře zásobené živinami a nedostávat se do deficitů. Objevují se tak časté chutě na sladké, myšlenky na jídlo a je vidět, že to tělo zkrátka nechce hladovět.
Jakékoliv omezování nebo naopak extrémní přejídání jedné konkrétní složky potravy podle předem daného kalendáře tak může spíš uškodit než pomoci.
Cvičení a chutě pod drobnohledem
Další velkou kapitolou cycle syncingu je pohybová aktivita a zvládání chutí na sladké či tučné jídlo, které se objevují zejména v luteální fázi, tedy v období před menstruací. Tabulky cycle syncingu v tomto ohledu často uvádějí, že při ovulaci, kdy bys měla mít nejvíce energie díky vrcholu hormonů, bys měla zvedat těžké váhy nebo dělat intenzivní intervalové tréninky, zatímco při menstruaci bys ses měla omezit pouze na jógu nebo lehké protahování.
Ačkoliv se může zdát logické přizpůsobit zátěž náročnějším fázím cyklu, vědecké studie žádný takový plošný protokol nepodporují. Pourová odkazuje na , které shrnulo dosavadní studie na toto téma, a jehož výsledkem je, že neexistuje žádná jednoznačná evidence o tom, že by se sportovní výkon nebo adaptace na trénink reálně měnily striktně podle fází cyklu.
Upozorňuje na to, že tyto studie si často protiřečí, a proto nedává smysl aplikovat na všechny ženy jeden plošný sportovní protokol. Je sice pravda, že v pozdní luteální fázi se můžeš cítit více unaveně, ale jedná se o velmi subjektivní vnímání, které se u každého liší. Pokud se tedy první den menstruace cítíš skvěle, energicky a dobře vyspaně, není absolutně žádný důvod, proč by sis nemohl*a dopřát těžký trénink. A naopak, pokud se při ovulaci necítíš dobře, nemá smysl se nutit do extrémů jen proto, že ti to říká tabulka na sociálních sítích.
Žádný střízlivý a skutečný odborník by do světa cycle syncing protokol nevyhodil. Hormony jsou teď strašně populární, každý druhý je odborníkem na hormonální zdraví a jsou toho plné sociální sítě. Vznikl z toho pocit, že je to všechno analyticky popsané a jasné. Ale ono úplně ne.
Podobně nesmyslné je i tabulkové potlačování chutí, které se vážou k premenstruačnímu syndromu (PMS) a samotné menstruaci. Cyklus jako takový je pro tělo energetický výdej, a když se blíží menstruace, tělo přirozeně potřebuje více energie. Zvýšená chuť na rychlé zdroje energie, jako jsou sladkosti, tučná jídla, chipsy nebo hranolky, je vlastně jen voláním po doplnění paliva, které tělu chybí.
Pourová vysvětluje, že spíše než se snažit tyto pocity potlačit podle nějakého redukčního plánu, je namístě si v těchto dnech trochu zvětšit porce a na tyto chutě se připravit. Namísto toho, aby si lidé vyčítali porušení diety, je mnohem efektivnější si vytvořit vyváženou alternativu, která tělo uspokojí. Pourová například doporučuje připravit si sladké jídlo, které je ale nutričně vyvážené, jako jsou palačinky z celozrnné mouky obložené tvarohem a ovocem, čímž tělo dostane jak energii, tak i potřebné bílkoviny a živiny, aniž by následoval velký propad energie.
Mozek si říká o extra energii, když jí nemáme dost ze stravy. Může to být i fajn těch pár dní nesnažit se dodržovat redukční jídelníček. Je dobré se na to připravit, přidat na jídle a říct si: „Teď překonám tohle období.“ Nebude to pro nás aspoň impulz ve smyslu „Teď už se to nepočítá, už jsme to pokazili.“
Celý tento mikromanagement vlastního těla, kdy si člověk podle tabulek řídí každý krok, každé sousto a dokonce i délku spánku, se zdá, že je spíš náročný, než nápomocný. Většina lidí musí chodit do práce nebo studovat, musí něco přes den dělat, je ne vždy úplně vypočítané, co se ten den uděje. Může se stát, že nás někdo naštve, nebo řešíme náročné situace, nějaký průšvih, cokoliv. A do toho bychom se měli ještě snažit držet nějakého takového protokolu, který psal kdovíkdo?
Co mi přijde vlastně ještě absurdnější v tom protokolu, který jsem našla, je to, že vám tam píše, kolik máte spát hodin. Neumím si představit, že si někdo v ovulační fázi nastavuje budík na 6 až 7 hodin, když měl náročný den. Proč by si člověk dával budíka po sedmi hodinách, když by tělo radši spalo osm?
Co si z trendu můžeš odnést
Znamená to tedy, že je celý cycle syncing naprostý podvod, který bychom měli ignorovat? Ne tak docela, ale je potřeba k němu přistupovat individuálně a vzít si z něj pouze to, co nám osobně dává skutečně smysl. Hlavním benefitem tohoto trendu je to, že učí lidi vnímat své vlastní tělo, všímat si jeho projevů, výkyvů, energie, nálad nebo kvality spánku a následně s těmito informacemi pracovat.
Namísto striktního rozvrhu bychom se měli naučit reagovat na to, jak se cítíme právě dnes. Pokud máš například velmi silnou menstruaci, logicky dochází k větším ztrátám krve a s ní i železa. V takovém případě dává smysl se zaměřit na doplnění železa, ať už pomocí jídla nebo doplňků stravy. Pourová však upozorňuje, že by toto racionální doplňování živin při krevních ztrátách ani nenazývala cycle syncingem, protože jde o zcela běžnou reakci těla na úbytek živin, která platí i v případě, že jdeš například darovat krev.
Zároveň platí, že pokud trpíš bolestivým premenstruačním syndromem, může ti pomoci určitá úprava životního stylu, ale opět se jedná o dlouhodobý proces. Doplnění hořčíku může pomoci mírnit křeče, ale pouze za předpokladu že ho máš dlouhodobý nedostatek. Zajímavou alternativou jsou podle Pourové také bylinky, například třezalka, která funguje jako přírodní antidepresivum a může pomoci s depresivními stavy spojenými s PMS, nebo meduňka, jež má celkově zklidňující efekt na nervovou soustavu. Stejně tak alkohol, u kterého je prokázáno, že může zhoršovat příznaky PMS, jako jsou bolesti hlavy či náladovost, je dobré před menstruací omezit, avšak důvodem je spíš to, že kocovina v kombinaci s PMS zkrátka představuje pro tělo obrovskou zátěž.
V konečném důsledku je tedy nejdůležitější poslouchat své tělo, jíst plnohodnotně a pestře během celého měsíce, sportovat podle aktuální hladiny energie a neupínat se k nesmyslným tabulkám vytvořeným pro sociální sítě.